Obsah
Jamajka je stát, který se nachází na stejnojmenném ostrově ve Velkých Antilách v Karibském moři. Jedná se o největší anglicky mluvící ostrov v Karibiku a třetí největší ostrov v regionu. Co se týče té angličtiny, je to jejich úřední jazyk a hovoří se tak na úřadech, v médiích i ve školách. Většina obyvatel Jamajky se ho však učí až ve školách. Prioritní je pro ně jamajský Patois (někdy Patwa). To je nejrozšířenější jazyk v zemi. Jde o směs afrických jazyků, angličtiny, arawakanu (domorodý jazyk Jamajky), francouzštiny, čínštiny, portugalštiny, irštiny, skotštiny a španělštiny. V Patois se mísí hudební rytmy, podivná slova, zvuky, veselost a radost s celou řadou drobností z anglické gramatiky. Existuje pouze v mluvené podobě.
Pobřeží ostrova je lemované korálovými útesy, pobřeží je skalnaté. Vnitrozemí je pak hornaté s vápencovými krasovými plošinami. Podnebí je zde vlhké tropické s občasnými hurikány. Rostou tu stále zelené tropické lesy a savany s velkým množstvím kaktusů. Průměrná teplota na Jamajce je 27 stupňů Celsia. Významným znakem ostrova je velká škála nadmořských výšek vnitrozemí – od 150 m až k nejvyššímu bodu ostrova 2 256 m. Kromě hor doplňují krajinu také údolí a roviny. Pět hlavních nížin – Vere, St. Jago, George´s, Liguanea a Pedro jsou stěžejními místy pro jejich především zemědělsky zaměřenou ekonomiku.
Příroda na Jamajce je samozřejmě ovlivněna tropickým podnebím. Nachází se zde bílé pláže s korály, hory, tropické lesy a vápencové krasové plošiny. Lesy jsou plné cenných dřevin, různobarevně kvetoucích rostlin a kaktusů. Na ostrově je také velké množství endemických druhů rostlin a živočichů. Taktéž i několik ohrožených druhů např. krokodýli nebo různé druhy netopýrů. Najdeme zde např. endemický druh hlodavce Geocapromys brownii (hutia prasečí). Mezi nejrozšířenější savce patří kozy, které najdeme takřka všude. Na ostrově žije kolem 250 druhů nejrůznějších druhů ptáků (zejména v oblastech Blue Mountains, Cockpit Mountains, Black River nebo Great Morass). Mezi křovinami najdeme hady, ještěrky a další tropické živočichy. Velmi pestrý je také podmořský svět, kde v korálech u pobřeží narazíme na medúzy, mořské želvy, tuleně a třeba delfíny.
I zde jsou za původní obyvatelé Jamajky považováni lidé kmene Arawak, nazývaní také Tainos. Pocházeli z Jižní Ameriky před 2 500 lety a pojmenovali ostrov Xaymaca, což znamenalo „země dřeva a vody“. Arawakové byli od přírody mírní a prostí lidé. Pěstovali maniok, sladké brambory, kukuřici, ovoce, zeleninu, bavlnu a tabák. Tabák se pěstoval ve velkém měřítku, protože kouření bylo jejich nejoblíbenější zábavou. Stavěli své vesnice po celém ostrově, ale většina z nich se usadila na pobřeží a poblíž řek, když lovili jídlo.
5. května 1494 připlul na Jamajku evropský průzkumník Kryštof Kolumbus, který se plavil na západ, aby se dostal do Východní Indie. Kolumbus slyšel o Jamajce (tehdy nazývané Xaymaca) od Kubánců, kteří ji popsali jako „zemi požehnaného zlata“. Columbus však brzy zjistil, že na Jamajce není žádné zlato. Španělé se zde usídlili, ale bohužel se k místním obyvatelům chovali velmi nešetrně. Mučili a zabíjeli Arawaky, aby získali jejich území a zotročovali je. Arawakové byli tak udření těžkou prací, že během krátké doby všichni vymřeli. Proces urychlilo také zavedení evropských nemocí, proti kterým neměli Arawakové žádnou imunitu.
Jamajka tehdy sloužila hlavně jako zásobovací základna (jídlo, muži, zbraně a koně). O patnáct let později, v roce 1509, přišli na Jamajku první španělští kolonisté v čele se španělským guvernérem Juanem de Esquivel. Nejprve se usadili v oblasti St. Ann’s Bay a pojmenovali první město Nová Sevilla. Jediným vyvinutým městem (staré hlavní město Jamajky) St. Jago de la Vega. Bylo centrem vlády a obchodu a mělo mnoho kostelů a klášterů. Kolonie byla však oslabena vnitřními spory mezi guvernéry a církví, měli malou podporu ze Španělska a navíc čelili častým útokům pirátů.
10. května 1655 vedl admirál William Penn s generálem Robertem Venablesem úspěšný útok na Jamajku. Španělé se vzdali Angličanům, osvobodili své otroky a poté uprchli na Kubu. Počáteční období anglického osídlení na Jamajce přitahovalo velkou pozornost pirátů se sídlem v Port Royal. Jejich řádění začalo na ostrovech Tortuga a Hispaniola. Jejich loďstvo kradlo a drancovalo a kořist odváželi do Port Royal. Do této doby bylo toto město bezvýznamným místem na Jamajce. Pod vedením korzárů se město za deset a půl roku stalo jedním z nejbohatších měst na světě. Největším kapitánem ze všech korzárů byl Henry Morgan. Morgan byl povýšen do šlechtického stavu anglickým králem Karlem II. a byl jmenován guvernérem poručíka na Jamajce v roce 1673. Dne 7. června roku 1692 zničilo veliké zemětřesení Port Royal. Přeživší zemětřesení opustili toto město a usadili se v Kingstonu.
Angličtí osadníci se zabývali pěstováním plodin, které by se mohly snadno prodávat v Anglii. Tabák a kakao brzy ustoupily cukru, který se stal hlavní plodinou ostrova. Na polích pracovali zejména otroci z Afriky, se kterými bylo nakládáno velmi krutě. Proto se velmi často bouřili a utíkali do hor. I tyto skutečnosti zapříčinily to, že byl 1. ledna 1808 schválen zákon o zrušení obchodování s africkými otroky. Následně postihly Jamajku krize, jako odříznutí od zásob americkou občanskou válkou, silné sucho, které zničilo většinu plodin a další. Pak se objevila další důležitá postava Jamajky, guvernér Edward John Eyre. Nejen že potlačil velké povstání, ale poté, co vyměnil starou ústavu za Crown Colony, byl povolán do Anglie. V následujících letech došlo k oživení a rozvoji ostrova. Výrazně se zlepšilo školství, zdravotnictví a sociální služby. Byly vybudovány silnice, mosty a železnice. Hlavní město ostrova bylo přesunuto do Kingstonu (1872).
Tento rum vznikl v Appleton Estate, nejstarší nepřetržitě fungující třtinové plantáži a palírně na Jamajce. Rumy se zde vyrábějí již více než 265 let. Společnost Appleton Estate je známá svou úrodnou půdou a je zasazena do svěžího, sluncem zalitého údolí Nassau ve farnosti sv. Alžběty. Plantáž Appleton Estate pokrývá více než 4 200 hektarů a nachází se ve výšce více než 400 metrů nad mořem. Zahrnuje lihovar, cukrovar a vlastní křišťálově čistý zdroj vody. Destilace probíhá malosériově v měděných destilačních kotlích tradičním způsobem, rumy poté zrají v sudech z amerického bílého dubu, ve kterých byl předtím uložen bourbon. Celý proces výroby probíhá přímo v jejich závodu od sběru cukrové třtiny, destilace až po blendování a zrání.
Joy Spence je Master Blender ve společnosti Appleton Estate. Je první ženou na světě, která získala tento titul a nadále vede společnost Appleton Estate k získávání ocenění po celém světě. Funguje zde již od roku 1981 (nejdříve na pozici hlavní chemičky), master blenderkou se stala roku 1997. V roce 2005 vláda Jamajky udělila Joy Řád vyznamenání v hodnosti důstojníka (OD) za její služby průmyslu. Na počest této výjimečné dámy vznikl nám všem dobře známý rum Appleton Estate Joy 25YO, o kterém jsme si kdysi psali.
Tento rum je dalším nástupcem v řadě láhví s novým designem. Jedná se o blend rumů, které prošly destilací v měděných kotlích a následně zrály v jednou použitých sudech z amerického dubu po bourbonu minimálním 15 let. Nejstarší složka v blendu by pak měla být až 18 let stará. Název „Black River Casks“ vzdává poctu řece Black River v jamajském údolí Nassau, která dodává vodu filtrovanou vápencem, jež se využívá k výrobě všech produktů lihovaru. Rum je lahvovaný o síle 43% alkoholu.
Temnější karamelová až mahagonová. Po prokroužení se tvoří spousta malých kapiček, které se neochotně pohybují po stěně sklenice dolů.
Již při prvním přivonění bych řekl, že rum má více než 43% alkoholu. Voní sladce, lehce štiplavě v nose a mimo takový ten typický Appletonový profil se mi zamlouvá vyšší pocitový obsah esterů ve vůni. To je velmi příjemné. Dominantní je rozhodně tropické ovoce (ananas, zralý banán, višně) a lehce také kyselejší stopa po citrusech. Stejně tak je výrazné dubové dřevo a karamel. Jak jsem psal na začátku, příjemně se projevují estery. Troufám si tvrdit, že jsou u tohoto rumu nejvýraznější ze všech těch běžných Appletonů, co pijeme. V pozadí se mi promítlo také aroma vanilky, čokolády, lehce mandlí a kokosu se zázvorem.
I ta se jeví po prvním doušku poměrně sladce, lehce štiplavě na jazyku a ovocně v kombinaci se dřevem. Dřevo je příjemně vyzrálé, s ním dobře ladí karamel a stopa po medu. Opět cítím výrazné ovoce, zejména ananas, zralý banán, citrusy a jakoby lehce nahořklá jádra. Estery zde lehce ustoupily oproti vůni, nicméně jsou stále dobře rozeznatelné. Opět jsem rozeznal jako ve vůni také čokoládu (zde více hořkou až do kávy), krémovou vanilku a decentní kokos. Zároveň zde hraje roli určitá kořenitost. Závěr je středně dlouhý, příjemný, s decentní hořkostí v dochuti.
Tak máme tu další láhev v novém designu. Mně se láhev moc líbí 🙂 Tvar je prakticky stejný jako u 8YO nebo u nové 12YO. Krásný oblý tvar (ve tvaru osmičky), lehce placatý a vcelku masivní čiré sklo. Uzávěr je krásný, kovový s rytinou stáří rumu a s umělým korkem. Kolem hrdla najdete přebal s obrázkem destilerie a kousek pod ním plasticky znázorněný letopočet 1749. Z čelní strany však nenajdete ten klasický štítek (jako třeba u 12YO), ale nápisy jsou ořezané a přímo na skle (jako u Kanady a vyšších ročníků). Najdete zde název a informace o rumu, nechybí ani podpis Joy Spance. Láhev je dodávána v pěkné zlaté krabici a celkově se mi moc líbí.
Láhev je horká novinka a cena u nás se pohybuje kolem 1 450,-Kč (včetně 2ks glencairn skleniček).
Neubránil jsem se samozřejmě několika srovnání. Co se přímo nabízí je srovnání dvou verzí 15YO od této značky. Jedna je tedy aktuální novinka a druhá je vydání pro Kanadu. No a jelikož je 15YO BRC takovým mostem mezi 12YO a 21YO, neubránil jsem se srovnání i s těmito láhvemi.
I na fotce jde myslím dobře poznat, že nejsvětlejší je verze 15YO pro Kanadu. Následuje 12YO no a pak je to opravdu velmi vyrovnané. Ty barvy v 15YO BRC a 21YO jsou vcelku podobné, 15YO jde více do mahagonu.
V přímém srovnání dvou 15YO je kanadská verze podstatně méně sladká, více ostrá a taková méně vyladěná. Zajímavé je, že 15YO BRC se jeví více dřevitě a také vyzrále za mě.
Ve 21YO je ve vůni méně ovoce, než v 15YO BRC. 21 je více dřevitá, vyzrálá, zatuchlá avšak také jemnější v nose.
12YO je také méně sladká a dřevitá než 15YO BRC. Cítím více trávy a lehké kyselosti po citrusech, ale pocitově mi přijde ve vůni jemnější.
U 15YO BRC je jednoznačně nejvíce esterů a ovoce ve vůni.
Zde je Kanada také podstatně méně sladká, ovocná i méně esterová. Rozhodně je ostřejší a štiplavější na jazyku. V Kanadě cítím méně dřeva, ale více karamelu a trávy. Přijde mi o něco delší a výraznější závěr.
21YO je podstatně více vyzrálá a zatuchlá v chuti oproti 15YO BRC. Jde cítit starší dřevo, více vanilky a karamelu. Ale zase je zde méně ovoce a esterů. S jemností je to zde vcelku vyrovnané, ale 21YO je lehce jemnější. Závěr u 21YO zajímavější.
12YO je výborný rum, ale ve srovnání s 15YO BRC cítím jakoby menší složitost v chuti, menší vyzrálost i plnost. 12ka je určitě méně výrazná než 15YO BRC. Není tak jemná na patře a tak propracovaná. Také ovoce není tolik zastoupeno jako u staršího bratříčka a nejeví se ani tolik dřevitě. Závěr je u 12ky o něco slabší než u nové 15.
Musím říct, že jsem za tuto novinku opravdu rád. Je to přesně ten mezi stupínek, který chyběl mezi 12YO a 21YO. A to jak cenově, tak chuťově. Už jsem několikrát četl názor, že mezi 12YO a 21YO není takový rozdíl a vzhledem k ceně se to nevyplatí. Já tam tedy vnímám rozdíl dost podstatný a na 21YO nedám dopustit. Skvělá láhev, skvělý rum. Nový Appleton Estate 15YO Black River Cask jej tedy u mě nepřekonal, nicméně se dost přiblížil. Rozhodně více než 12YO. Baví mě to pocitové navýšení esterů v chuti a především ve vůni. Kdybych jednotlivé rumy ve srovnání bodoval, tak nejlepší za mě 21YO, pak 15YO BRC, pak o něco níže a asi vcelku vyrovnaně 15YO Kanada a 12YO. Tedy já jsem spokojený a myslím, že v láhvi bude nebezpečně ubývat.
Další video recenzi natočil kamarád Jarda Pisklák, mrkněte na ni.
Dnes, na poslední den v roce, jsem si nechal recenzi něčeho opravdu výjimečného. Podíváme se jak chutná nová limitovaná série pot-stillových rumů z Jamajky, která vznikla díky spolupráci Joy Spence – master blenderky Appletonu a Lucy Gargana, majitele legendární rumové firmy Velier. V této recenzi zjistíte vše, co se mi podařilo o těchto výjimečných rumech […]
Číst dále
Mount Gay 1703 Master Select je blend rumů o stáří 10-30 let. Jde o blend Column i Pot Still detsilace tvořené rumy z 55 různých sudů z amerického dubu, ve kterých dříve zrál bourbon. Lahvovaný je v síle 43% ABV. Ročně se vyrobí maximálně 12 000 láhví.
Číst dále
Guyana bývala jednou z největších rumových velmoci s více než 300 cukrovary, které samozřejmě produkovali i rum. Dnes je v této bývalé britské kolonii pouze jeden poslední fungující lihovar – Demerara Distillers Limited. Ten v roce 1992 na místní i mezinárodní trh uvedl prémiový starý rum El Dorado 15 year old Special Reserve. Ten se […]
Číst dále