Obsah
Kapverdy (Cabo Verde), plným názvem Kapverdská republika, jsou státem v Atlantském oceánu u pobřeží západní Afriky. Od roku 1975 jsou Kapverdy republikou. Ostrovy jsou pojmenovány podle poloostrova Zelený mys (francouzsky Cap-Vert), který tvoří nejzápadnější bod kontinentální Afriky. Souostroví Kapverdy se skládá z 10 ostrovů a 5 menších ostrůvků na celkové ploše 4035,5 km².
Na celém území se nachází jen velmi malé množství lesů. Nejvyšším vrcholem celého souostroví je činná sopka Pico do Vulcoa na ostrově Fogo. Na faunu a floru ostrovů má rozhodující vliv tropické podnebí . Každý ostrov je však jiný. Vyskytují se zde pustá místa jako v poušti, hornaté oblasti, které střídají zelená údolí, jinde jsou krásné pláže s bílým pískem. Výjimkou nejsou ani úrodná místa s ovocem, ta však nejsou příliš častá.
V roce 1456 dorazili Portugalci (konkrétně benátský mořeplavec ve službách Portugalska Alvise Cadamosto) k břehům ostrova Boa Vista, který byl dle jejich slov neobydlený. Portugalci ostrovy postupně využívali jako takovou zásobovací stanici při cestách dále na jih, později zde však zahájili pěstování cukrové třtiny. Ostrov také sloužil pro obchod s otroky. Větší část souostroví odkryl a dal jim jméno Portugalec António Noli. Tento muž byl také prvním guvernérem ostrovů.
První osídlování začalo 1461 s vybudováním vojenské základny na ostrově Santiago. Roku 1496 se souostroví oficiálně stalo součástí portugalské koloniální říše. Od objevení byly ostrovy důležitou zastávkou na cestě do Indie. V letech 1500 – 1620 byl ostrov Santiago hlavním překladištěm otroků vyvážených ze západní Afriky. V této době tvořili obyvatelstvo Portugalci a afričtí otroci.
V následujícím období význam Kapverd v této ekonomické oblasti poklesl. Další rozkvět obchodu s otroky nastal v 18. století, souvisel s dodávkou otroků do anglických kolonií Severní Ameriky. Ve stejném století bylo pobřeží centrem lovců velryb. Konec 18. století je spojen s ekonomickým úpadkem ostrovů. V tu dobu začala emigrace obyvatel do USA a Brazílie.
V 19. století se stalo město Mindelo na ostrově São Vicente vhodným místem na doplnění různých zásob a uhlí pro velrybářské lodě. Ekonomický význam Kapverd díky tomu vzrostl. Po otevření Suezského průplavu však význam ostrovů jako tranzitního přístavu zanikl úplně. Během 19. a 20. století zemi opouštělo mnoho obyvatel. Hospodářská krize prakticky zůstala nevyřešena dodnes.
Mezi léty 1773 a 1866 na Kapverdách udeřily celkem tři hladomory, z nichž každý stál životy asi 40 % obyvatel.
Ve 20. století vzrostla vlna nacionalismu a aktivizovala se Africká strana nezávislosti Kapverd, tyto události vedly v roce 1951 ke změně statusu z kolonie na zámořskou provincii. A po Karafiátové revoluci (1974) v Portugalsku se Kapverdám podařilo 5. července 1975 vyhlásit nezávislost.
V roce 1966 Paulino Barbosa Vicente a jeho bratranec Carlos Barbosa Amado odkoupili od starého portugalského vlastníka pozemku celkem 1775 hektarů půdy. Oba dva byli farmáři a obchodníci na sopečném ostrově Fogo a původně využívali půdu k pěstování banánů a kokosových palem na vývoz do Portugalska.
Rum je vyráběn lihovarem Montenegro v Santiagu a pochází z ekologicky pěstované cukrové třtiny v blízkosti moře. Využívají tři druhy cukrové třtiny: Nossa Terra Pieta, Nossa Terra Branca a odrůdy Bourbon. Všechny se sklízí ručně, ihned se rozdrtí a přirozeně fermentuje po dobu šesti až deseti dnů. Pak se nechá projít malými (350 litrovými), měděnými destilačními kotlíky na dřevo. Údajně měl být název toho rumu Montenegro (podle lihovaru), ale narazili na problémy s ochrannou známkou u italského výrobce bylinných likérů Amaro Montenegro. Proto jej pojmenovali po proslulých členech rodiny Vicente a Amado Barbosa. Rum byl destilovaný v roce 2019 a roční produkce činí 33 tis láhví. Ještě k vysvětlení pojmu Grogue z konce názvu tohoto rumu, je to místní kreolská verze slova grog. Aktuálně je v čele společnosti Manuel Barbosa Amado (rodiny Barbosa Amado a Vicente), který je manažer a spolumajitel lihovaru. Jeho rodina se věnuje práce s cukrovou třtinou zhruba 50 let.
Je krásně čirá, viskózní, kapičky jen velmi neochotně stékají po stěnách sklenice dolů.
Je úžasná hned od prvního sejmutí uzávěru. Ihned se po pokoji rozvine ovocná, esterová, sladší vůně, kterou jsem očuchával snad 10 minut. V nose je jen decentně štiplavá, ale příjemná. V základu jde cítit tedy výrazné tropické ovoce, zejména ananas, zralé banány a lehoučce citrusy. Nechybí ani ten výrazný lehce slaný podkres jako jsme u podobných rumů zvyklí (Paranubes, Clairin,…). Tedy za mě nálev z oliv a lehoučce náznak uzeného. Vše doplňuje i květinové aroma s travou a bylinkami.
I zde jasně dominuje ovocné esterové aroma. Na patře to díky 45% jen lehce štípne, jinak krásně jemná záležitost. Ovšem ta ovocná chuť plná ananasu, manga, banánů, lehce kyselých jablek, esterů a bůh ví čeho všeho dalšího je parádní. Vše opět doprovází výrazná tráva, lehká pikantnost po pepři, která přechází do decentní hořkosti. I v chuti cítím slaný nádech po olivách, kůži a decentně nějaké uzenině s bylinkami. Závěr je příjemně dlouhý, jemný, ovocný s jemnou hořkostí a travnatou dochutí. Tento rum bych mohl bez problémů pít celý večer a velmi dobře chutná v párování s doutníkem (zkoušel jsem s Perdomo Double Aged 12 Years Vintage Maduro Salomon a Leaf by Oscar Connecticut).
Láhev je poměrně vysoká, vyrobena z čirého skla. Tvar má oblý, je podobný láhvi na víno. Uzavřena je dřevěným uzávěrem s umělým korkem. Jasně dominantní je velká čelní etiketa, která je laděna do bílé a sytě červené barvy. Ta barva vás zaujme hned na první pohled. Na etiketě najdete několik důležitých informací k výrobě rumu. Celkově působí takovým lehce retro dojmem, ale k tomuto poctivému, single pure rumu mi to prostě sedí.
U nás seženete za cenu do 1 500,-Kč a zatím dle Heureky pouze na jediném e-shopu Warehouse #1..
Vůbec jsem netušil, co si o tomto rumu zpočátku myslet. Zcela neznámá značka, Kapverdy jsou pro mě (co se týče původu rumu) zcela neprobádaná země a tak jsem si říkal, jestli to bude stát za to. Láhev je vcelku koukavá, taková ta klasika s výraznými barvami. Ovšem po tom, co jsem oddělal uzávěr jsem věděl, že je to trefa do černého. Já vážně miluji tady ty rumy z ne úplně velkých destilerií, které jsou založeny a vyráběny na poctivé tradiční práci, přírodě a neskutečně vás překvapí (viz třeba nedávná recenze na rum Providence). Je to výborný, ovocný, voňavý rum, který se neskutečně dobře pije, protože má právě těch 45%. Nechci to úplně srovnávat, třeba Providence jsem si zamiloval, ale s voltáží 57% je to na celovečerní popíjení lehce náročnější 😀 Díky za tento rum a přeji si, aby se sem dostávalo více takových 🙂
Tak dneska jedeme Haiti. Rum z Haiti buď milujete nebo nesnášíte. A když napíšu ještě slova bílý rum destilovaný ze šťávy z cukrové třtiny a pot-stil, tak jedna část čtenářstva okamžitě odejde a ta druhá, ta moje, se rozechvěje nadšením. Takže přátelé, jaký je Providence? Počet vypití rumů: 894
Číst dále
A jejda, bělásek Mhoba. Nestařený africký pot-stillový 58 % rum ze šťávy z cukrové třtiny, buď peklo na zemi nebo nebe v oblacích? Počet vypití rumů: 133
Číst dále
Letos jsem měl poprvé tu čest ochutnat – a rovnou řeknu – skvělý rumový adventní kalendář. Krásný vypalovaná dřevěná krabička, 24 vzorků po 0,04 l bez degustační skleničky, ale všechno hodně zajímavé, když už ne vzácné rumy. A samozřejmě cena byla větší než trojnásobek rumového kalendáře od 1423. Ale jsme rád, že několik z nás […]
Číst dále