Obsah
Abychom správně pochopili tento rum, je potřeba si říct něco o historii jednoho výjimečného nápoje, který byl známý mnohem dříve, než slovíčko rum vůbec vzniklo. Vše začalo, když se nizozemští obchodníci dostali na konci 15. století do Indonésie a v některých přístavních městech na severním pobřeží Jávy našli zámořskou čínskou komunitu, která z rýže a palmy pálila obzvláště silnou a chutnou lihovinu, které říkali „Arrack“ a byla původně určena pouze k vlastní potřebě bez nějakého úmyslu vývozu.
Ovšem po objevení tohoto nápoje začali námořníci kupovat zásoby na své lodě pro jejich vlastní spotřebu na dalekých cestách. V roce 1619 založili Holanďané stálou kolonii na Jávě v Jakartě. To se samozřejmě nelíbilo jak místním, tak ani Angličanům, kteří zde měli obchodní stanici. Holanďané přejmenovali Jakartu na „Batavia“, podle starého římského názvu pro Nizozemsko. Jednou z prvních věcí, kterou Holanďané udělali, bylo financování cukrovarnického průmyslu s čínskou posádkou. Cukrové třtině se zde dařilo, ale domorodci ji prostě jen jedli a neměli zájem ji zpracovávat, vařit a krystalizovat šťávu. Cukr zde nebyl tak výnosný jako koření, ale byl dobře dostupný a byla na něm slušná marže. Čínským výrobcům cukru však zůstávalo velké množství melasy a nevěděli moc co s ní. Řešení tohoto problému přišlo v roce 1641, kdy byl v Batavii založen nový lihovar (samozřejmě čínský), který vyrábí arrack destilovaný z rýže a melasy.
Přibližný proces výroby Arracku nám přiblížil Stamford Raffles až v roce 1817 (zřejmě byl podobný jako ten původní):
Asi sedmdesát liber ketanu (lepkavá rýže) je nahromaděno v malé kádi (to musí zahrnovat qu, suché koláče plesnivé červené kvasnicové rýže tradičně používané v jižní Číně k zahájení fermentace). Kolem této hromady se nalije 100 pohárů (kbelíků) s vodou a 20 pohárů melasy. Po dvou dnech v této vaně se přísady přesunou do větší sousední vany, kde se k nim přidá dalších 400 dílů vody a 100 dílů melasy. Tyto procesy probíhají pod širým nebem. V další samostatné kádi je 40 dílů palmového vína (nebo toddy ze stromu s kakaovými ořechy) smícháno s 900 díly vody a 150 díly melasy. Obě směsi zůstávají v tomto stavu dva dny (prozatím zvlášť). Následně se směs palmového vína pomalu přimíchává do směsi s rýží. V tomto stavu se vše nechá kvasit dva dny v hliněných nádobkách a následně se směs destiluje. Pak se směs někdy destiluje znovu (samostatně nebo s badyánem), aby byl výsledek ještě lepší. Holanďané jej pak pili samostatně, místo aby jej míchali pouze do Punch drinků. Ve výsledku měli tyto nápoje okolo 60-70% alkoholu.
Další vcelku velkou inovací bylo zavedení tzv. „legger“ (v angličtině „leaguer“). Jednalo se o 150 galonový (více či méně) sud pro skladování a přepravu Arracku. Leaguers nahrazovaly těžké a křehké kameninové nádoby. Byly vyrobeny z Teaku, který v Indonésii hojně roste. Stárnutí lihovin v dřevěné nádobě nebylo žádným standardním prvkem čínské nebo dokonce asijské destilaci. V Evropě se také teprve v 17. století začalo staření využívat, zejména díky velké oblibě a popularitě koňaku, který byl takovým průkopníkem této metody.
Název Naga je odvozen ze jména mýtického stvoření Asie (z hinduismu), hadího strážce pokladů Země. Toto slovo v zásadě znamená had. Nágové v náboženství uchovávají poklady přírody, jsou připoutáni k vodě a přinášejí prosperitu. V legendách Indie a celé jihovýchodní Asie jsou Nagas obyvateli podsvětí, kde žárlivě střeží poklady Země. Rovněž mají velký vliv na úrodnost půdy.
Indonésie (vlast cukrové třtiny). Žije zde 250 milionů obyvatel, z nichž 200 milionů jsou muslimové a 50 milionů hinduisté nebo buddhisté. Hinduismus a buddhismus se staly dominantními náboženstvími země. Islám se poprvé objevil na Sumatře ve 14. století a od 17. a 18. století se stal většinovým náboženstvím Indonésie. Většina Indonésanů dodržuje a praktikuje tradiční víry a obřady, které kombinuje s těmito náboženstvími.
Jáva je ostrov oddělující indický oceán na jihu a Jávské moře na severu. Je součástí Indonesie a nachází se zde hlavní město Jakarta. Je to nejzalidněnější ostrov na světě a 13. největší ostrov světa. Průměrná teplota se pohybuje mezi 22 – 29 °C. I přes husté zalidnění se na Jávě vyskytuje několik turisticky zajímavých národních parků. Ostrov Jáva je vulkanického původu. Zdejší hory jsou bývalé nebo stále ještě aktivní sopky. Největším vrcholem je Mount Semeru s 3 676 metry. Hory rozdělují Jávu na oblasti, kde lze pěstovat rýži. Políčka s touto, pro Indonésii nejdůležitější potravinou, jsou velmi výnosná. Na ostrově se pěstuje také káva.
NAGA Java Reserve je blend směsí ze dvou destilací. První je 65% destilát získaný destilací v tradičních čínských destilačních zařízeních. Druhý se získává destilací v destilační koloně při 92% ABV.
Takto získaný rum se nechá zrát celé 3 roky v teakových sudech. Následně se přelije do sudů z amerického dubu po bourbonu a zraje další 4 roky.
Je velmi jemná, sladší, ale taková netradiční. Cítím mladší dřevo, ale není to jako klasický dub. Možná, že je to tím teakem. Cítím lehce spálený karamel, med, stopu po bourbonu (a lehce po sherry) a ořechy. Nechybí ani ovocná složka rumu, ve které jsem v nose rozeznal zejména citrusy a banán v kombinaci s meruňkami. Vůně je zároveň dost kořenitá (hřebíček, vanilka, muškátový oříšek, zázvor) a lehce svěží, jakoby po mentolu. Nosem mi projel také květinový závan spolu s kakaem a trávou. Pozadí je takové zvláštní, dlouho jsem nezažil, že by se mi nějaké složky opravdu těžko rozeznávaly. Je to taková netradiční lehce zatuchlá gumová vůně s bylinkami. Opravdu široký mix aromat.
Ta není již tolik sladká, jak se mohlo zdát ve vůni. V základu opět stopy karamelu a medu, sladkost tvoří zejména tropické ovoce (velmi zralý banán, citrusy, něco voňavého, možná mango) spolu s třešněmi. Ale ovoce není již tolik výrazné. Výrazná je stopa mixu sušených bylinek a koření. Opět je to velmi netradiční a těžko se mi jednotlivé bylinky a koření rozeznává. Rozpoznal bych asi zázvor, lehce mátu, vanilku a hřebíček. Ale je tam toho určitě více. Závěr není příliš dlouhý, ale dává v něm o sobě vědět ovoce a stopa čokolády. Na patře jde celkový profil až lehce do hořka s nádechem ořechů.
Láhev má klasický, oblý, takový spíše vínový tvar. Je vyšší a vyrobena z tmavého skla, které je jen lehce průhledné. Dodává se v pěkné dárkové tubě. Když jsem se díval na fotky Jávy, uviděl jsem všude se rozpínající zeleň, řeky a vodopády, rýžová pole a sopky. To vše mi opravdu sedí k designu tuby i samotné láhvi. Na větší čelní etiketě (i na tubě) můžeme vidět název rumu s typickým symbolem hada (jak jsme si popisovali výše, jde o mýtické stvoření z hinduismu). Na pásku pod větší etiketou jen pár informací o rumu. Láhev je uzavřena černým uzávěrem s umělým korkem.
U nás se cena běžně pohybuje do 800,- Kč.
Rád ochutnávám rumy z různých (třeba i netradičních) zemí s různými procesy výroby. Někdy je ten rozdíl zanedbatelný, ale někdy (jako i u tohoto rumu) opravdu poznáte, že je něco jinak. Pro mě má skutečně velmi nezvyklý profil (vůně i chuti) a jsem si téměř jistý, že bych tento rum při slepé degustaci bez problémů poznal. Možná někdo namítne, že to není zcela úplně rum, tak jak jej známe. Možná má pravdu, možná ne. Každopádně jsem moc rád, že jsem jej mohl ochutnat. Příběh vzniku a proces výroby tohoto rumu mě opravdu zaujal, je to zkrátka zase jiná kultura a jiné pojetí naší oblíbené lihoviny. Vůbec jsem netušil po všech těch informací, co mám čekat. Ale je to příjemný rum, který mi zachutnal a líbí se mi, že je zkrátka netradiční. Pokud budete mít příležitost, určitě alespoň někde na baru ochutnejte a dejte vědět, co na něj říkáte.
Naga Anggur Edition Red Wine Cask Finish je zajímavým spojením tradiční výroby indonéského rumu s vínem Saint-Emilion z oblasti Bordeaux. Jde o propojení rumu Naga Java Reserve 65% a Château Pas de l’Ane.
Číst dále
Naga Siam Edition 10YO je výběrem jednoho z nejlepších sudů z Indočínského poloostrova.
Číst dále
Naga je překvapivý rum – nerum, díky své neobvyklé chutí jsem si ho oblíbil a mám přechutnané všechny. A Pearl of Jakarta je moje nejoblíbenější. I proto jsem rád, že se dostala do rumového kalendáře. Počet vypití rumů: 544
Číst dále