Tak dneska jedeme Haiti. Rum z Haiti buď milujete nebo nesnášíte. Nebudu tentokrát psát tolik omáčky o jednotlivých rumech, jelikož mám 6 vzorků a bylo by toho příliš moc. Navíc to již skvěle zvládl kamarád Jaroslav Pisklák a můžete si vše dohledat v jeho nedělním rumovém okénku zaměřeném právě těmto rumům. Dělal jsem několik ochutnávek, začal jsem slepými, pak již klasickými a udělal takový soupis poznatků. Takže přátelé, hurá na rumy Clairin.

Původ

Haiti. Doložená historie tohoto ostrova začíná dne 5. 12. 1492, kdy objevitel Krištof Kolumbus najel se svou lodí Santa María na mělčinu tohoto ostrovu. Původní obyvatelé indiáni Taíno a Arawak jej přijali s nadšením a přinesli mnoho darů.

Netrvalo však dlouho a byla zde založena první španělská osada v Americe, ta byla ovšem brzy zničena domorodci. Indiáni byli zapojeni do systému nevolnictví, kde se bohužel potýkali s velmi krutým zacházením. Naprostá většina původních obyvatel umřela na neštovice nebo v otroctví. V roce 1697 byl ostrov rozdělen a dnešní Haiti získala Francie. Ti zde započali pěstování náročných plodin jako je cukrová třtina, kávovník atd a začali se sem dovážet otroci z Afriky. Tato kolonie se stala nejbohatší v Západní Indii. Kruté zacházení s otroky však vedlo ke vzpourám. Roku 1749 bylo založeno Port-au-Prince, hlavní město Haiti a pojmenováno na počest francouzského prince. Roku 1791 započala Haitská válka za nezávislost. Nejznámější postavou byl Toussaint Louverture, který jako první dokázal porazit francouzské vojsko. Pod záminkou k jednání byl však deportován do Francie, kde také zemřel.

Velení převzal Jean-Jackues Dessalines, který dal ostrovu název po původních obytelích – Haiti (znamená hornatá země). Dne 1.1.1804 pak vyhlásilo Haiti nezávislost coby první černošská republika. Systém se hroutí, nikdo nechce pracovat na polích, nadchází dvě staletí diktatury a chaosu. Roku 1915 přišla na Haiti americká armáda, která násilně odváděla obyvatelé na nucené práce. V tomto období se vybudovala na Haiti většina silnic a mostů. V roce 1934 americká armáda odešla a k moci se dostali opět místní. V letech 1957-1986 nastala tvrdá diktatura otce a následně syna Duvalierů (tisíce mrtvých, zločiny a korupce). V roce 1986 přišlo lidové povstání, diktatura byla svržena. V roce 1994 pak další intervence USA. V roce 2004 příchod stabilizační mise OSN. Od roku 2010 potkalo Haiti hned několik pohrom jako zemětřesení (2010 – až 300 tis mrtvých), cholera (2011 – až 6 tis mrtvých), hurikán Sandy (2012), politická krize atd.

O rumu

Jak jsme si psali již dříve, Haiti je jedním z posledních míst, které si zachovalo svou autentičnost a nemodernizovalo výrobu tohoto oblíbeného destilátu. Dříve to bylo opravdu pití pro místní chudší obyvatelstvo, něco jako domácí pálenky u nás. Neřešilo se žádné staření, umělé kvasnice, filtrace atd, to by zbytečně zvyšovalo náklady na výrobu. I díky tomu mají např. nešlechtěné cukrové třtiny, které se sklízí ručně a do palírny je vozí voli, lisování třtiny někde probíhá za pomoci oslů, zkrátka vše přirozené. O proslavení tohoto rumu se zasloužil náš “rumový bůh” Luca Gargano, když na rumy narazil při svých cestách na Haiti roku 2012. Plnění a distribuci má tedy pod palcem Velier.

Kdybych to měl shrnout z mého pohledu, výroba je dost podobná agricole rumům, ovšem zde je to ještě o něco více přírodní, přirozené, neupravované. Zkrátka více surové. Líbí se mi spíše srovnání s Cachacou. Tyto rumy jsou opravdu něco úplně jiného a je mi jasné, že každého neosloví. Ale skutečně jde o jeden z nejvíce autentických rumů, který můžeme dostat a je třeba si takovéto práce vážit. Musí být neuvěřitelný zážitek tohle vidět na vlastní oči.

Ve zkratce o jednotlivých rumech

Barva

Clairin znamená v překladu čirý, což nás odkazuje i k barvě těchto rumů. Po prokroužení kapičky velmi neochotně a nepravidelně stékají po stěně sklenice dolů.

Vůně

Clairin Sajous (56,4%) – Velmi výrazná, silná, netradiční. Skutečně dominantní je ovocná stopa v kombinaci s trávou, bylinkami a olivami. Z ovoce jsou to především citrusy, to zanechává lehkou kyselost. Nechybí ani lehce květinový nádech, avšak bylinky (máta, možná lehce bazalka) a tráva jsou výraznější. Cítím také jakoby maso, když ho naložíte na delší dobu v soli a k tomu náznak laku. Opravdový mix aromat, který mě baví.

Clairin Casimir (49,5%) – Působí již méně silně ovšem také velmi intenzivně, oproti předchozím dvěma vzorečkům. Je poměrně lihový, cítím zastoupení jak tropického ovoce (banány, ananas), tak našeho (broskve), cukrové třtiny a dost výraznou rostlinnou složku. Opět jsem rozpoznal zelené olivy a decentní květinové tóny. No a vše je zabaleno v takovém “smradlavém” oparu po odlakovači. Ale je to vlastně příjemné, ikdyž opravdu velmi zvláštní. Pikantní složku bych připsal asi zázvoru, který vše z zpovzdálí doplňuje.

Clairin Sonson (53,2%) – Také velmi výrazná vůně, intenzivní, rozmanitá. Zde je za mě pocitově znát o něco méně ovoce než v Sajous, vůně je spíše rostlinná. Cítím mnohem více zelených oliv, sladké cukrové třtiny, zaznamenal jsem také určitou slanost, lehkou pikantnost a takové to aroma, jako když se poseká tráva. Z ovoce to jsou velmi zralé banány, které ovoní aroma spíše v pozadí.

Clairin Vaval (49,3%) – Těžká, intenzivní, netradiční vůně. I zde se mixuje hned několik aromat. Opět zde cítím travnatou i ovocnou složku v podobě banánů a kyselejších citrusů. Dále sladkost cukrové třtiny, slanost olivového nálevu, lehce mentolovou stopu a další kyselost, která mi připomíná jakoby méně zralá rajčata s okurkami. Postupně se vůně zjemňuje a vychází na povrch více sladkosti.

Clairin Le Rocher (47,2%) – Jaj tak tohle je opravdová ujeťárna. Tohle snad nejde ani k ničemu přirovnat, za mě se dost liší od těch ostatních. Je to takový opravdu zvláštní smraďoch. Cítím výrazné olivy, ale tady spíše ty černé. Cítím dost výrazně uzené maso, slaný lák, takovou zvláštní zatuchlost, lak, vývar a ovoce. Mám rád takové ty smraďochy typu Paranubes, ten opravdu miluji. Ale zde mi už něco vadí. Zkoušel jsem tomu dát vícekrát šanci, ale něco mi tak zkrátka trošku neladí.

Clairin Communal (43%) – Tohle je opravdový mix aromat. Nejdříve jsem si o tom nic nečetl a do poznámek si napsal, že v něm cítím ve slabší míře mix několika složek z předchozích vzorků. Jsou tam jak výrazné olivy, tak i dost zralého tropického ovoce, tráva, kyselejší citrusy, lehce lak, slanost. Vůně je vzhledem k % překvapivě výrazná, vcelku jako u předchozím vzorečků. Co mě překvapilo, tak vcelku dobře rozeznatelný závan kukuřice.

Chuť

Clairin Sajous (56,4%) – Chuťově mi nejvíce sedl, ikdyž je to tedy opravdu síla. Ač je zastoupeno v chuti poměrně dost ovoce, nepůsobí příliš sladce. Řekl bych spíše citrusy jako limetka a podobné. Výrazná je také cukrová třtina, med a lehká kořenitost. Oproti vůni vcelku ustoupily olivy i tráva, zůstává taková trošku technická složka rumu. Závěr je výrazný, s dlouhým a hřejivým závěrem.

Clairin Casimir (49,5%) – Tady je to také velmi intenzivní, silné, výrazné. Zpočátku bych řekl, že je více ovocný, lehce sladký a zároveň technický. Je to takový mix odlakovače a zralého tropického ovoce. Následně však chuť přechází do výrazně rostlinné podoby, kde se do popředí dostává tráva a bylinky spolu s květinovým nádechem. Závěr není až tolik výrazný, ale je dlouhý a cítím v něm také technickou chuť, ale je již více olejovitá/benzínová.

Clairin Sonson (53,2%) – Na začátku na vás čeká vcelku slušná lihovost a síla na jazyku, která se ohnivě dere až do břicha. Postupně však zjemňuje, zvýrazňují se květinové tóny, ovoce a cukrová třtina. Opět se mi zde promítly lehce zelené olivy, decentní kouřová až uzená chuť masa a lehká techničnost. Zajímavě se vše prolíná s minerální složkou rumu spolu s travou. Závěr mi přijde středně dlouhý, ne tak výrazný jako u ostatních vzorečků.

Clairin Vaval (49,3%) – Tak tady je to taky síla, výrazné, netradiční. Zde je opravdu hodně trávy, bylinky, lehce květy, decentní olivy a cítím také čajové lístky. Ale tráva je opravdu velmi dominantní, taková ta čerstvě posečená. Ovoce téměř vypadlo, zůstala lehce kyselkavá dochuť jakoby opět po okurkách, stejně jako ve vůni. Nechybí ani slaný náznak oliv spolu s technickou jakoby petrolejovou složkou. Závěr je vcelku výrazný, ale takový jakoby suchý, dlouho cítím zvláštní chuť na patře.

Clairin Le Rocher (47,2%) – Jaj stejně jako ve vůni, ani v chuti mi nejdříve úplně nesedl. Je tedy pravda, že se to postupným ochutnáváním zlepšovalo (oproti prvnímu kde jsme si napsal no brrrr to neee :-D). Ale i tak mi v něm stále něco trošku vadí. Je to takový zvláštní mix chutí, kde jsou zastoupeny černé olivy, uzené maso, kvásek (jako když připravuji domácí chléb), magi omáčka (možná to mi vadí) a opět taková zvláštní chemická složka. Vše doplňuje také velmi zralé ovoce.

Clairin Communal (43%) – Podle vůně jsem očekával větší oheň v ústech, ale nekonalo se. Chuť není tolik výrazná, ale příjemně vyladěná, dost jiná než u ostatních vzorků. Dominantní je zejména sladší ovoce (zralý banán), olivový nálev s jemnou slaností a moc trávy. I v chuti jsem zaznamenal aroma vařené kukuřice s máslem a solí. Určitou roli hraje i mix bylinek…mohlo by se jednat o bazalku, mátu a nějaké jehličnany. Určitě musím vyzkoušet v nějakém dobrém drinku, zatím jsem zkoušel pouze Daiquiri a bylo to velmi zajímavé.

Láhev

Co k tomu napsat, tohle je prostě nádhera. Tyto láhve a krabice, to je tak krásná přehlídka barev, kultury, umění, výroby rumů a všeho kolem Haiti, že se na to opravdu neskutečně hezky dívá. Je to radost fotit. Plánoval jsem různé složité fotky a podobně, ale nakonec jsem to nechal čistě přírodně, tak jak to má být. Vedle sebe láhve vypadají senzačně a ten odkaz na tradiční výrobu v jedinečném přírodním prostředí, to k těmto rumům perfektně sedí. Tedy obaly se povedly na jedničku. Láhve jsou úzké a opravdu vysoké (musel jsem zase upravovat výšku polic 😀 ). Každý Clairin je barevně jinak laděný a objevují se na nich tedy různé umělecké výjevy. Pouze k rumu Clairin Communal není krabice. Vše uzavřeno dřevěným uzávěrem s umělým korkem.

Hodnocení

U mě vyhrál Clairin Sajous, maximálně jsem si tento rum užil. A to už od samotného příběhu, přes vůni až k samotné chuti. Výborný rum, který mě skutečně nadchnul. Dal bych mu asi kolem 92/100 bodů.

Na druhém místě (a vcelku těsně) se u mě umístil Clairin Casimir 90/100 bodů.

Třetí místo Clairin Sonson s 89/100 body.

Čtvrté místo Clairin Vaval 86/100 bodů.

Páté až šesté místo Clairin Le Rocher 84/100 bodů. Není to ani proto, že by byl nejslabší z nich. Ale něco mi tam zkrátka trošku vadí. Zkoušel jsem víckrát testovat a postupně se to zlepšovalo, ale i tak zatím u zadních příček. Uvidíme postupem času.

Páté až šesté místo Clairin Communal 84/100 bodů. Na to, že je to rum určený především do drinků mi moc chutnal. V chuti tedy méně výrazný a jemnější, ale povedený.

Cena

Ta je u všech stejná do 1300,-Kč mimo Clairin Communal, který je označovaný spíše jako rum do drinků s cenou kolem 900,-Kč. Koupit si je můžete na Warehouse #1.

Závěr

Na začátek musím říct, že je potřeba u těchto rumů překonávat předsudky o bílých rumech a jejich ceně. Ano, nejsou to úplně levné láhve, pokud se na to díváme jako na nějaký běžný bílý rum. Ale věřte, že tohle je něco zcela jiného. Je to kus historie v láhvi. Je to poctivá práce bez nějakých příkras či modernizace palíren či samotného rumu. Zde se zastavil čas a díky Lucovi můžeme tuto historii ochutnat u nás doma. Je jasné, že tyto rumy nejsou pro každého. Zřejmě větší části z nás chutnat nebudou, tedy alespoň zpočátku. Ale za mě je skoro rumová povinnost nějaký z těchto rumů vyzkoušet. Ať už někde na baru, nebo díky klukům z Dramroom, kteří udělali vzorečky. A pokud chcete tuto krásu mít doma, určitě neváhejte a objednejte láhev. Dejte tomu čas, zkuste postupně ochutnávat a věřím, že když ne hned, tak časem to většina ocení. No a pokud ani tak ne, určitě se najde spousta milovníků Haiti, která si s vámi láhev ráda vymění 🙂

Publikováno: 29. července 2021 Aktualizováno: 29. července 2021

Chcete podobnou recenzi i pro váš e-shop?